|
|
Ochrana statků osobnostních v pracovněprávních vztazích
Kabát, Jiří ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Rigorózní práce se zabývá ochranou statků osobnostních v pracovněprávních vztazích. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá charakteristikou a vývojem úpravy práva na ochranu osobnosti. Dále se tato úvodní část věnuje pramenům upravující ochranou osobnosti včetně ústavního a občanskoprávního vymezení. Druhá část práce se již věnuje ochraně statků osobnostních v pracovněprávních vztazích. V práci je kladen důraz především na ochranu soukromí zaměstnanců a to zejména ve vztahu k technologickému vývoji a k ochraně majetkových práv zaměstnavatelů. Stranou ovšem nezůstává právní ochrana života a zdraví v pracovněprávních vztazích. Je také zmíněna ochrana občanské cti a lidské důstojnosti, jména a projevů osobní povahy. Vynechána nebyla problematika promlčitelnosti náhrady nemajetkové újmy v penězích a použitelnost "nezákonného" důkazu v občanském soudním řízení. V práci je také nastíněna právní úprava obsažená v novém občanském zákoníku. Závěr práce je pak věnován ochraně osobních údajů a rovnému zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích.
|
|
|
Ochrana osobnosti a osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Zahradníček, Jaroslav ; Štefko, Martin (oponent)
Ochrana osobnosti a osobních údajů v pracovněprávních vztazích Disertační práce se zabývá tématem ochrany osobnosti a osobních údajů pracovněprávních vztazích. Jedná se o velice aktuální téma, neboť rozvoj informačních technologií umožňuje snazší zasahování do soukromí zaměstnanců ze strany jejich zaměstnavatelů. Široké využití informačních technologií a související automatizace procesů na pracovišti umožňují v dnešní době snadné monitorování výkonu zaměstnance, sledování toho, kdy čerpá pauzy a jak je tráví, jak spolupracuje s ostatními zaměstnanci nebo jak využívá svěřené prostředky. Kromě toho k popularitě tématu v poslední době přispěla rovněž nová regulace ochrany osobních údajů, a to v podobě obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Toto nařízení sice nepřináší mnoho právních novinek oproti předchozí právní úpravě, ale zásadně zpřísňuje postih za porušení stanovených Práce je systematicky rozčleněna celkem do 4 částí, přičemž první z částí se zabývá právním rámcem a právními prameny analyzované problematiky a dále popisuje obecná východiska pro zkoumání ochrany osobnosti, včetně ochrany soukromí a ochrany osobních údajů, což je nezbytné pro výklad podaný v dalších částech. Druhá část se věnuje již samostatně ochraně osobnosti a soukromí zaměstnanců. Pozornost je věnována specifikům vztahů...
|
|
|
Právo na podobu
Mach Šimerdová, Anna ; Pítra, Vladimír (oponent)
Právo na podobu Abstrakt Cílem této práce je popsat podmínky zachycování něčí podoby a následného užívání pořízené podobizny podle práva České republiky. Text se opírá o současný stav právní úpravy po přijetí nového občanského zákoníku s účinností ke dni 1. 1. 2014, ale vychází i ze starší odborné literatury a zejména judikatury. Práce začíná osvětlením ústavních základů ochrany osobnosti, na které navazuje výklad o ochraně osobnosti jako takové. Podstatná část textu je věnována právu na podobu a právu k podobizně. Obecně je možné zachytit něčí podobu jen po předchozím souhlasu dotčené osoby, ale existuje několik výjimek: zájmová, úřední, vědecká, umělecká a zpravodajská licence. Situace je odlišná u veřejně známých osobností, u nichž je úroveň ochrany jejich soukromí nastavena níž než ochrana soukromí "běžných" lidí. Přelomovým byl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci von Hannover v. Německo v roce 2004, kde soud došel k závěru, že veřejnost má právo být informována o skutečnostech zasahujících do soukromí veřejně známých osobností za předpokladu, že tyto skutečnosti mohou v demokratické společnosti přispět k diskusi o otázkách veřejného zájmu. V případě zásahu do práva na podobu nebo do práva k podobizně je možno uplatnit zdržovací a odstraňovací nárok. Kromě toho je možno žádat náhradu...
|
|
|
Fotografie osob z pohledu zaměstnavatele
Hendrychová, Jitka ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Fotografie osob z pohledu zaměstnavatele Abstrakt Tématem diplomové práce je problematika zachycení podoby zaměstnanců a dalších osob na fotografiích a užití těchto fotografií zaměstnavatelem. Cílem práce je postihnout možnosti využití fotografií osob od vytvoření fotografie, přes zveřejnění a jiné využití, přes uchování až po likvidaci fotografií, přičemž využití fotografií je zasazeno do pracovněprávního kontextu. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první kapitole práce pojednává o ochraně osobnosti v souvislosti s fotografií v občanském zákoníku a zákoníku práce. Kapitola se také zabývá se zachycením podoby zaměstnance a použitím podobizny se souhlasem i bez souhlasu dané osoby. Druhá kapitola se týká fotografií v souvislosti s ochranou osobních údajů se zaměřením na otázku zpracování fotografie jako osobního údaje a využitím jednotlivých právních titulů dle čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Ve třetí kapitole jsou poznatky z předchozích kapitol využity a aplikovány na praktické situace ve všech fázích pracovního poměru. Část kapitoly je věnována povinnosti zaměstnance strpět...
|
|
|
Aspekty ochrany osobnosti lékaře a pacienta
Sivák, Jakub ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent) ; Sovová, Olga (oponent)
Aspekty ochrany osobnosti lékaře a pacienta Abstrakt Tématu ochrany osobnosti se věnuji od svého magisterského studia, zabýval jsem se jím na studentských vědeckých konferencích, v rámci studentské vědecké odborné činnosti, ve své diplomové práci, ve své rigorózní práci i v dalších publikacích. Téma "Aspekty ochrany osobnosti lékaře a pacienta" tak navazuje na mé předcházející odborné publikace týkající se ochrany osobnosti. Předkládaná disertační je kompozičně řazena od obecného ke konkrétnímu. Od úvodu, který vymezuje zadání a úlohy předkládané disertační práce, se čtenář dostane k historickému nástinu a vymezení pojmů. Následuje část upravující práva a povinnosti lékaře a pacienta při poskytování zdravotních služeb a popis specifik právního vztahu, vznikajícího mezi lékařem a pacientem (smlouva o péči o zdraví). Další kapitoly se zabývají ochranou osobnosti ve specifickém zdravotnickém prostředí. Na ně navazuje téma ochrany osobních údajů v medicínském právu, které se dle mého názoru poměrně novátorským způsobem zabývá ochranou osobních údajů nejen pacienta, ale právě i lékaře. Následující dvě kapitoly se věnují prostředkům ochrany osobnosti, tedy možnému postupu v případě zásahu do osobnostních práv, a to v rovině občanského a trestního práva. Před samým závěrem jsou pak dvě zejména evaluační kapitoly,...
|
|
|
Ochrana osobnosti a osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Zahradníček, Jaroslav ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent) ; Morávek, Jakub (oponent)
Ochrana osobnosti a osobních údajů v pracovněprávních vztazích Disertační práce se zabývá tématem ochrany osobnosti a osobních údajů pracovněprávních vztazích. Jedná se o velice aktuální téma, neboť rozvoj informačních technologií umožňuje snazší zasahování do soukromí zaměstnanců ze strany jejich zaměstnavatelů. Široké využití informačních technologií a související automatizace procesů na pracovišti umožňují v dnešní době snadné monitorování výkonu zaměstnance, sledování toho, kdy čerpá pauzy a jak je tráví, jak spolupracuje s ostatními zaměstnanci nebo jak využívá svěřené prostředky. Kromě toho k popularitě tématu v poslední době přispěla rovněž nová regulace ochrany osobních údajů, a to v podobě obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Toto nařízení sice nepřináší mnoho právních novinek oproti předchozí právní úpravě, ale zásadně zpřísňuje postih za porušení stanovených Práce je systematicky rozčleněna celkem do 4 částí, přičemž první z částí se zabývá právním rámcem a právními prameny analyzované problematiky a dále popisuje obecná východiska pro zkoumání ochrany osobnosti, včetně ochrany soukromí a ochrany osobních údajů, což je nezbytné pro výklad podaný v dalších částech. Druhá část se věnuje již samostatně ochraně osobnosti a soukromí zaměstnanců. Pozornost je věnována specifikům vztahů...
|
|
|
Ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru
Sivák, Jakub ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru Abstrakt Téma ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru jsem si vybral z několika důvodů. Jednak je mi jakékoliv téma ochrany osobnosti blízké (zabýval jsem se jím ve vědeckých článcích, v diplomové práci a s ochranou osobnosti je spojeno i téma mé disertační práce na zdejší univerzitě). Za druhé se jedná o téma velmi aktuální a doposud nevyčerpané. Cílem práce je tedy přijít s novými myšlenkami a pohledy na danou problematiku. Úvod práce se věnuje významným milníkům ochrany osobnosti. Mezi nimi lze zmínit alespoň Chamurappiho zákoník, Aristotelovu Ústavu athénskou, zákon 12 desek, Edikt milánský, Velkou listinu svobod ("Magna charta libertatum"), Prohlášení nezávislosti, Deklaraci práv člověka a občana, Pakt společnosti národů a na území Českých zemí pak například ABGB nebo tiskový zákon. Navazující části práce dále v teoretické rovině vymezují pojem osobnost člověka, ochrana osobnosti a kybernetický prostor. Část předkládané rigorózní práce, rovněž v rovině teorie, potom rozvádí jednotlivé složky osobnosti člověka, které mohou být kybernetickým útokem zasaženy. Na to bezprostředně navazuje kapitola zabývající se možnými zásahy do osobnosti člověka prostřednictvím kybernetického prostoru. Práce zde vychází z konkrétních příkladů a popisuje jednotlivé typy...
|
|
|
Právo na podobu
Šimerdová, Anna ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Cílem této práce je popsat podmínky zachycení něčí podoby a následného užití podobizny podle práva České republiky. Text reflektuje nedávné zásadní změny v českém soukromém právu, ke kterým došlo vlivem přijetí nového občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2014. Práce začíná osvětlením ústavních základů ochrany osobnosti, na které navazuje výklad o ochraně osobnosti jako takové. Hlavní část textu je věnována právu na podobu a právu k podobizně. Obecně je možné zachytit něčí podobu jen po předchozím souhlasu dotčené osoby, ale existuje několik výjimek: zájmová, úřední, vědecká, umělecká a zpravodajská licence. Situace je odlišná u veřejně známých osobností, u nichž je úroveň ochrany jejich soukromí nastavena níž než ochrana soukromí "běžných" lidí. Přelomovým byl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci von Hannover v. Německo v roce 2004, kde soud řekl, že veřejnost má právo být informována o skutečnostech zasahujících do soukromí veřejně známých osobností za předpokladu, že tyto skutečnosti mohou v demokratické společnosti přispět k diskusi o otázkách veřejného zájmu. V případě zásahu do práva na podobu nebo do práva k podobizně je možno uplatnit zdržovací a odstraňovací nárok. Kromě toho je možno žádat náhradu nemajetkové újmy, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Po smrti dotčené...
|
|
|
Ochrana statků osobnostních v pracovněprávních vztazích
Kabát, Jiří ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Rigorózní práce se zabývá ochranou statků osobnostních v pracovněprávních vztazích. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá charakteristikou a vývojem úpravy práva na ochranu osobnosti. Dále se tato úvodní část věnuje pramenům upravující ochranou osobnosti včetně ústavního a občanskoprávního vymezení. Druhá část práce se již věnuje ochraně statků osobnostních v pracovněprávních vztazích. V práci je kladen důraz především na ochranu soukromí zaměstnanců a to zejména ve vztahu k technologickému vývoji a k ochraně majetkových práv zaměstnavatelů. Stranou ovšem nezůstává právní ochrana života a zdraví v pracovněprávních vztazích. Je také zmíněna ochrana občanské cti a lidské důstojnosti, jména a projevů osobní povahy. Vynechána nebyla problematika promlčitelnosti náhrady nemajetkové újmy v penězích a použitelnost "nezákonného" důkazu v občanském soudním řízení. V práci je také nastíněna právní úprava obsažená v novém občanském zákoníku. Závěr práce je pak věnován ochraně osobních údajů a rovnému zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích.
|
host ::
RSS.